|
|
The Role of Privacy in Forming the European Union's Normative Power through Regulation
Hejtmánek, Matěj ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Otázka soukromí je již dlouho nedílnou součástí debaty o lidských právech a základních hodnotách, které by měly vlády jednotlivých států svým obyvatelům zajistit. Rychlý technologický rozvoj posledních desetiletí přinesl téma ochrany soukromí ještě více na odiv, a to především kvůli rostoucí digitální ekonomice a novým výzvám, které jsou s ní spojeny. Tato práce pojednává o roli soukromí jako základního práva při formování role Evropské unie jako globální mocnosti, konkrétně práce staví na dvou teoriích: Normativní síla Evropské unie a Bruselský efekt. Digitální ekonomika Evropské unie v posledních dvou desetiletích exponenciálně roste. Vzhledem k rostoucímu významu digitální ekonomiky začala Evropská unie od 90. let 20. století postupně zavádět zákony regulující tok osobních údajů online. Tyto nové předpisy měly často vliv na globální trhy a velké technologické společnosti působící na jednotném evropském trhu, ale sídlící mimo Evropu. Kromě analýzy vývoje evropských zákonů o ochraně osobních údajů a role, kterou v ohledu utváření globální síly Evropské unie sehrály evropské soudy, práce podává přehled o debatě evropských představitelů týkající se podnětů k zavedení nových zákonů ohledně právo na ochranu soukromého života evropských občanů.
|
|
|
Ústavní aspekty povinného očkování
Plačková, Anna ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Název diplomové práce Ústavní aspekty povinného očkování Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na posouzení ústavní konformity české úpravy povinného očkování. Rozebírán je zejména střet zájmu na potírání vzniku a šíření infekčních nemocí a zájmu na nezasahování do základních lidských práv. Práce má za cíl poskytnout možnou argumentaci pro obhájení souladu očkovací povinnosti s ústavním pořádkem. Snahou přitom bylo obsáhnout všechny myslitelné aspekty, které lze s povinným očkováním spojit. Zmínit lze například problematiku přímého a nepřímého vynucování očkovací povinnosti nebo odpovědnost za újmu způsobenou v příčinné souvislosti s povinným očkováním. Zásah do základních práv je nejprve zkoumán z hlediska Listiny základních práv a svobod. Pomocí testu proporcionality a racionality je hodnoceno, zda je omezení zasažených práv ospravedlnitelné. Samostatná pozornost je pak věnována výhradě zákona a výhradě svědomí. Vzhledem k velkému významu systému Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je část práce zaměřena i na posouzení souladu úpravy povinného očkování s tímto mezinárodním dokumentem. K tomu je použit Evropským soudem pro lidská práva klasicky používaný pětistupňový test. Rozebírány jsou i medicínské záležitosti, bez jejichž znalosti není fundované právní posouzení možné....
|
|
| |
|
|
The access to healthcare for asylum seekers in Italy: disparities between legislation and practice
Rossetti, Elisa ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Zeitel Bank, Natascha (oponent)
Žadatelé o azyl jsou sociálně vyloučená migrující populace se specifickými zdravotním potřebami, které často nejsou brány na vědomí, ani řádně řešeny národními a evropskými zákony. Pocházejíc z oblastí se zhoršenými hygienickými podmínkami jsou v průběhu své cesty vystavováni násilí, a nakonec dorazí do Itálie, jenž se potýká s vysokou zdravotní zranitelností. Cílem této práce je najít rozdíly mezi legislativou poskytující žadatelům o azyl přístup ke zdravotní péči v souladu se základními lidskými právy, a praktickou reakcí italské zdravotnické péče v kontextu severoafrické nouze (2011-2013), se spolehnutím na systematický přehled literatury. Reakce na krizovou situaci způsobenou přílivem žadatelů o azyl vyústily v jejich nestejnorodé přijímání a poskytování zdravotní péče. Důvodem proto je zejména skutečnost, že se italská legislativa zaměřovala více na azylové řízení než na zdravotní péči, která stále zůstává regionálně nejednotná. Žadatelé o azyl čelili diskriminaci a řadě překážek při přístupu ke zdravotní péči, a to především následkem informačních, jazykových a byrokratických potíží. Z tohoto důvodu, aby byla zaplněna mezera způsobená nedostatečnou institucionální reakcí, lokálně zasahovaly nevládní organizace a sdružení, jenž se zaměřovaly jak na sociální determinanty zdraví, tak i na význam sociální integrace azylantů. Po roce 2013 byly formulovány lepší přijímací podmínky, a azylová legislativa byla novelizována. Nicméně rozdíl mezi legislativou, zabývající se přístupem žadatelů o azyl ke zdravotním péči, a praxí, představuje porušení lidských práv, které je do dnes aktuální. Měly by být navrženy a definovány nové a jasnější přístupy, které by napomohly jednotnému řešení tohoto problému.
|
host ::
RSS.